ŽIVOT POZNÁNÍ
...Poznání žijeme SVÝM ŽIVOTEM, je tu s námi stále, čeká jen na naše prožití, uvědomění, přijetí, sdělení a sdílení...
...Střípky moudrých sdělení k uvědomění, procítění, zamyšlení, které společně se mnou ožívají vnitřním procesem uvědomování...
Život: Život je síla prapodstaty zrozené z věčnosti.
Poznání: Poznání přichází UVĚDOMĚNÍM SI v přítomném okamžiku.
Uvědomění: Živý proces vnitřního růstu, s uvědoměním roste síla lásky v nás.
Neuvědomělá bolestná situace je zátěží, uvědoměním se stává přínosnou ZKUŠENOSTÍ.
Pravdivost: ŽIJI co c(í)tím, C(Í)TÍM co žiji.
Radost: Recept na radost si předepisuje každý SÁM.
Důležité je si ji umět udělat a uvědomit si její prožívání.
Pravá radost je vše, co těší NAŠE srdce.
Tvoření: Tvoření JÁ JSEM se děje POCHOPENÍM z úrovně JEDNOTY protikladů.
...
ZA ZRCADLEM
Za zrcadlem naší běžně žité skutečnosti se nalézá ještě jedna méně viditelná SKUTEČNOST, která je jakoby zrcadlově převrácená tomu, jak vnínáme každodenní realitu našeho života. Tato zrcadlová skutečnost přesně zobrazuje to, co SKUTEČNĚ prožívá a vidí naše vnitřní já, naše vnitřní podstata (s-vědomí), je však ukryta za zrcadlem našeho běžného vnímání, za různými vědomými i podvědomými vrstvami vlastních i cizích přesvědčení, předsudků, očekávání, naučených pravd a vzorců chování.
Pohled skrze zrcadlo odhaleného vědomí umožní mnohé si uvědomit, a pomůže tak dostat se blíže ke své vnitřní pravdě a osobnostní podstatě. Za zrcadlem se nabízí náhled za běžně vnímanou skutečnost a na neuvědomělé překroucené vnímání naší reality.
K procesu "nalhávání si" aneb návrat k sobě samým
Je daná pravda, o které víte, že je pravdou pravdoucí, a nikdo vás nemůže přesvědčit o tom, že je to jinak (například přesně víte, kdy máte narozeniny). Najednou však k vám znenadání přijde situace, kdy se stane, že vám někdo přijde popřát v jiný den, než v den vašich narozenin. Udělá vám to dobře, že vám někdo přeje a ještě k tomu člověk hodně blízký, na kterém vám opravdu záleží, tak nechcete zkazit sobě ani jemu radost (i když uvnitř sebe víte, že narozeniny máte jindy), přesto ho to necháte udělat. Jakmile tohle dopustíte, proces se rozjel a pokračuje dál, dokud ho vlastním přiznáním nezastavíte. Ale vám je v té situaci dobře, a tak se nabalují další známí, rodina, přátelé, dělají vám pomyšlení, co vám na očích uvidí, jen aby vám udělali radost. Vy jste jako v sedmém nebi, plní se vám vše, po čem jste kdy toužili (byť v koutku duše víte, že dnes narozeniny nemáte a děláte vlastně na přátele a taky hlavně sami na sebe podvod, ale přeci je nezklamete, když se tak snaží...). Tak to necháte běžet dál a bavíte se, oslava nabírá na obrátkách, přicházejí přátelé z dětství, se slzami v očích (city však nemohou být pravé) je objímáte a vzpomínáte na to, jak s nimi bylo dobře. Pak se zahlásí skromnost, jenže v téhle situaci je falešná, přijdete za původním prvním přítelem, který celou oslavu zahájil a řeknete mu, víš, jsi tak hodný, a tak moc si tě vážím, úplně klidně by stačila skromná oslava, vůbec by nemusela být tak pompézní... a vašemu egu je zase nachvilku dobře, udělalo dobrý dojem... Oslava pokračuje dál a stále nabírá na obrátkách, ale vás už to tolik netěší, protože víte, že pro vás osobně to není takové potěšení a uspokojení, jako kdyby to bylo v den pravých narozenin, i když přátelé a rodina nic netuší a jsou v domnění, že opravdu narozeniny máte. Nyní nastupuje pocit viny, ale přeci když už je to tak kolosální a v plném proudu, přeci teď nemohu všem říct, že mám narozeniny jindy, že jsem jim všem lhal... A nyní jste chyceni do vlastní pasti, vlastní lži, ze které se jen horko těžko dostává ven, přiznat sobě, udělal jsem nepravost a potom i druhým, i když to necháte být, proces se nezastaví a je jen na vás, jestli jej zastavíte, nebo budete vytvářet další a další pokroucené pravdy, aby jste vypadali před ostatními v "dobrém světle". Jenže, dokud to neutnete zamotáváte se do pavučiny vlastních výmyslů a tím ztrácíte vlastní identitu... A jak lehce se dalo v první moment příteli říct, jee jsi hodný, ale je to omyl, já mám narozeniny v jiný den...
slova k uvědomění: mám se (mám sama sebe), země (vychází to ze mě), sebevědomí (mám vědomí sebe sama, vím co chci a stojím si za tím)
cesta uvědomění: PŘIJÍMÁM SE, JSEM VĚRNÁ SAMA SOBĚ, VYJADŘUJI SE
...
DUCHOVNÍ VÝVOJ, RŮST, A ZRÁNÍ KE SVĚTLU LÁSKY
leden, únor, březen 2014
Oživ světlo lásky své vnitřním prožitím vědomí svého!
Bolest a radost v prožívání
Ani bez jednoho se v životě neobejdeme, chceme-li naplno prožívat a uvědomovat si své žití tady a teď na Zemi. Zdálo by se, že bez bolesti bychom se klidně obešli, vše by bylo jednodušší, lépe by se žilo, mohli bychom se neustále radovat, být bezstarostní, jenže i bolest a s ní spojená niterná práce (vědomá či podvědomá) ke které pobízí, má v životě své nezastupitelné místo, jinak bychom uvízli v nevývoji, nebylo by se kam dál posouvat, získávat nové zkušenosti, jít v procesu růstu a pochopení dál… Překonávat a měnit je cestou našeho přirozeného vývoje. Jak pravdivá se v této souvislosti jeví slova dávných a věčně platných mouder: Když se něco rodí, tak to bolí a Bez práce nejsou koláče… Ano, nic není zadarmo, musíme si projít tím, čím je nám určeno, abychom pochopili, jinak bychom se nic nového nenaučili, a o to jde, nic není zadarmo a na zlatém podnose, tím méně duchovní růst, který nám nikdo nemůže předepsat, předat či prodat, jak lehce se však člověk nechá v této věci svést a uvěří, že lze… Jen my sami se musíme naučit uvědomovat si, co se nám v životě děje.
A radost? S tou je to tolik podobné! Kolikrát jsme slyšeli otřepané: Můžete nám prosím prozradit univerzální recept na radost, úspěch? Jak to děláte? Bohužel, žádný není! Každý si jej tvoříme sám na míru podle vlastních prožitků a potěšení, nikdo jiný, ať je to kdokoliv, k našemu nitru nemůže trvale přinést to, co my osobně pojímáme jako štěstí, radost, potěšení… Každý svého štěstí, radosti, spokojenosti strůjcem na věky věků a ne jinak!
S úctou, láskou a pokorou přijímám vše, co se děje v mém životě.
Všechny děje (bolestné i radostné) mají v mém životě svůj opodstatněný význam
a vedou mě k poznání a znovunalezení sebe sama.
Úděl anděla na Zemi
Anděl (boží dělník) na Zemi je člověk, který pracuje vědomým prožíváním života, skrze své vědomí pro věčnost. Pojmenování jsou různá, podstata působení je stejná. Ne všichni si ji však uvědomují, připouštějí a i ti, kteří ji vnitřně cítí, mají své prožívání kvůli tomu, kým jsou a co zažívali, zažívají na Zemi, často podvědomě zasunuto a posunuto. Cílem je své prožívání začít opět správně pojímat, uvést jej do rovnovážného stavu, neuvíznout v přílišné naivitě (lehkosti bytí a opojení "křídel motýlích" věčného pozitivismu a nic si nepřipouštějící bezstarostnosti), ani v přílišné bolesti (nést úděl trpícího, odpírajícího si potěšení, jež trpí za ostatní pro "dobro" všech).
Uvědomuji si, přijímám a ctím anděla v sobě.
Pravdivost vnitřního poznání
Přijmout pravdu poznání světlem srdce a prozářit ji tvořivou silou mysli,
neblokovat se myšlenkou:
tohle nechápu, nejsem tak daleko ve svém poznání..., nebo naopak nepotřebuji přijímat, protože už vím...
Můj drahý Bože, dej sílu sil
pravdivosti mého vnitřního poznání.
Uchopit jej srdcem Mellantiah,
pochopit jej myslí Algeborah.
Přijímám pravdu poznání srdcem Mellantiah,
přijímám pravdu poznání myslí Algeborah,
Děkuji. Přijímám. Amen.
Můj drahý Bože, dej sílu sil
uvolnit vše, co ve mně není světlem
a za světlo se pouze vydává.
Uvolňuji a opouštím s úctou, láskou a pokorou k SOBĚ.
Pravdivost vnitřního poznání je ochranným štítem našeho duchovna:
Jsem láskou ke svému poznání.
...
SEBEUVĚDOMĚNÍ
9.7.-13.7.14
Vše je o NÁS samotných! Nutná je změna vědomí SEBE. Každý z nás pocítí individuálně ve svém životě, vyšší vibrace uvědomění, změny se budou dít pro naše uvědomění a budou se dít, dokud neprohlédneme, jde o to nestínit Sám sobě! Odložit sám sebe a nechat působit proud světla, pravda vnitřní duše bude díky tomu více slyšitelná!
Uvědomuji si SEBE
ve všem,
co se mi TEĎ v životě děje.
Když si uvědomuji, co se mi děje a proč se mi to děje - uvědomuji SEBE SAMA.
TAJEMSTVÍ ČERNÉHO DRAHOKAMU: VĚDOMÉ PŘIJETÍ JÁ JSEM
16.8.14
Začít pracovat s "negativními" pocity, přiznat si je a nechat je sebou protéct = NEVZDÁVAT SE JICH A NEZADUPÁVAT DO PODVĚDOMÍ
PRO "ZDÁNLIVÉ DOBRO x ZLO" VĚCI,
jejich přijetím a uchopením do vědomí přicházejí největší pravdy a poznání svého JÁ JSEM
nepodřizovat své přesvědčení na první pohled "ušlechtilým cílům"
v uvědomění vlastního vědomého postoje k dané situaci se rodí vědomí JÁ JSEM se všemi potřebnými vysvětleními
Když proti-vy nastanou, nejvíce promlouvá vlastní JÁ, v odvaze se rodí, odkrývá...
SPOLUTVOŘENÍ
31.8.14
Ty, který dovidíš skrze sebe až na dno mé podstaty, dáváš svou existencí a vědomím podstatu mé podstatě tím, že ji UCHOPUJEŠ!
Skrze Sebe vidím Tebe, skrze Tebe vidím Sebe...
SJEDNOCENÍ
1.9.14
NEBEZEMĚ NE BEZE MĚ.
Spojení nebe a země ČLOVĚKA prostřednictvím brány srdce = DUHA.
Léčivé spojení procházející skrz člověka, propojení jeho vrchní energetické části - NEBE (7.,6.,5. čakry)
se spodní energetickou částí - ZEMĚ (1.,2.,3. čakry) - VŠE prochází srdcem uprostřed, které je spojovníkem.
V propojení energií se rodí energie léčivá, jež může proudit dál!
Vědomé spojení se svým JÁ JSEM je chvíle, kdy mizí protiklad nebe a země = POCHOPENÍ DUALITY.
BRÁNA SRDCE
2.9.14
Brána srdce darem každému,
kdo přichází v čase tomto.
Sírius.
POZNÁNÍ VE SVĚTLE LÁSKY
23.11.14
Přijetím a sjednocením protikladů ve svém fyzickém životě "NeBeZeMě",
se otevírá vnitřní duševní andělské poznání, které dává "Klíč k srdci",
jímž otevíráme "Bránu srdce",
skrze níž procházíme k vnitřní studnici poznání,
v uchopení poznání a jeho přenesení do hmoty v "Koruně moudrosti"
tkví principy aktivního duchovního tvoření - stromu života.
Takto se tvoří trvalá hodnota, procházející vývojovými fázemi:
- přijímání protikladů (pokora-fýzis) -
- jejich uvědomování a přetváření (anděl-duše) -
- předávání a tvoření ze zformovaného (poznání-duch).
Přijímám pravdu Algeborah,
otevírám srdce Mellantiah,
odevzdávám a tvořím
vše pro JEDNO srdce.
TANEC SVĚTLO LÁSKY
22.12.14
Myšlenkou začíná pohyb, pohyb utváří formu, forma se otiskuje do života a formuje výsledný tvar do hmoty.
Tvoří se nekonečný a neustále plynoucí proces vzniků a zániků - tanec vesmírných sil - tanec života.
Energie symbolu Světla lásky v myšlenkovém a výrazovém pohybu, ztvárňující jeho 3 myšlenkové části:
1. POKORA: Pokorou v životě je umění žít, v radosti i bolesti víru v sebe neztratit…
2. ANDĚL: Když sjednotíš ty rozpory v sobě, dostaneš šanci objevit klíč k duši své,
anděla svého tam nalezneš a poklady, které hledáš, v radosti a štěstí otevřeš…
3. POZNÁNÍ: Kdo zůstal věrný duši své a otevřel bránu srdce, ten ze studánky poznání může pít,
vědomou moudrost životní do služby v lásce přetavit,
trvalou hodnotu stromu života utvořit a věčně žít…
POZNÁNÍ DUŠE
prosincové a slunovratové energie 2014
Transformační bolest
Ukazuje člověku, který už došel svým tělesným sebevnímáním do takového stavu uvědomění, že je schopen si uvědomovat vnitřní i vnější souvislosti změn a odezev těla k nasměrování vědomí. Bolest je prostředkem k probuzení a posunu vědomí, ukazuje směr i hranice zaměření pozornosti ke konkrétnímu bodu uvědomění. Danou měrou intenzity nás upozorňuje na to, že naše fyzické tělo není energeticky v rovnováze ke svému světelnému tělu, ke svému plánu duše (energeticky už bylo vykonáno, vědomí má takto fungovat i v životě, ale na fyzické rovině k tomu ještě nedošlo, tělo a jeho vědomí si určitým stupněm strachu brání k přijetí vyšších, čistších energetických vibrací a zůstává na nižších vibračních úrovních vědomí).
Příchozí bolest je spojena se zvýšeným vibračním tokem Země a aktivuje ty, kteří jsou v souznění s danou energetickou hladinou, ale jejich fyzické vědomí ještě není na tomto stupni úrovně dorovnáno, a není jiné cesty, jak své dorovnání (odevzdání a uvolnění nepotřebných nižších forem vědomí) uvědomit.
Svoboda duše
Nastává v tom okamžiku, když si uvědomíme, že žijeme a tvoříme sami ze sebe, ze své podstaty a přirozenosti, ve vnímání duchovna není nikdo, komu bychom se měli klanět, plnit jeho pravidla, pokyny, zákony, byť v tom nejušlechtilejším a nejpokornějším hávu zdobené, to my jsme Bůh a Bůh je v nás, v tom co tvoříme vlastní silou ze sebe, není nikde mimo nás, ani mu nejsme slepě odevzdáni. Máme svobodu své duše tvořit to, co tvořit chceme, aniž pravidly „nejvyšších“ duchovních pravd a zákonů svázáni jsme. Přece když nemám poznání ze sebe, ze své zkušenosti, nikdy se nemohu ve svém poznání plně rozvinout, je to jako s čímkoliv, s jakoukoliv tvořivou či manuální prací, ve které se mohu plně zdokonalovat jen tehdy, když si vytvořím vlastní přístup a postup a posouvám se dál díky svým vlastním zkušenostem tvořených z chyb i úspěchů (všechna náboženství jsou brzdou duchovní přirozenosti, ale tváří se naopak).
Teprve tehdy, když svou vlastní sílu přirozenosti v sobě objevíš
a světu navenek ji představíš,
aniž bys jakýmkoliv háčkem či šperkem třpytivým přichycen byl,
v přirozenosti vlastního srdce jsi Boha sám v sobě objevil.
Našel jsem Boha, když našel jsem sám sebe.
Práce s vnitřní podstatou
Nebát se rozvíjet to, co uvnitř slyšíte, cítíte, vnímáte, když to jednou zachytíte a přes vědomí propustíte, uvolníte tím místo řetězu dalších krásných možností duše, které jen čekají na odkrytí předchozí vrstvy. Neblokujte se myšlením, že to není možné, že je to nesmysl. Když to napíšete, řeknete, otevře se další poselství, které by jinak bylo ukryto v podvědomí pod vrstvou nevyřčeného předchozího.
PRÁCE S VNITŘNÍMI DARY
6.1.15
Všechny své dary máme v sobě (každý si je nese v sobě věky věků), aktivujeme je tím, že si je uvědomíme.
K uvědomění docházíme různými způsoby podle plánu naší duše a nastavení naší vnitřní podstaty:
Každý ve své podstatě své dary má,
v uvědomění a práci s nimi se aktivuje jejich síla zázračná.
Když pracujeme vědomou prací pro uvědomění,
získáváme díky jednotnému, propojenému univerzálnímu myšlenkovému vědomí světelný otisk podstaty,
jež vnitřně koresponduje s naší podstatou, prosvěcuje ji a přináší další uvědomění,
které posouvá a prohlubuje vědomou práci pro nás i celek dál.
To, čím tvoří Tvá podstata, odráží se svým způsobem v každém jednom v dané souvztažnosti s jeho podstatou.
DARY POZNÁNÍ
10.1.15
Vnitřní moudrost jako trvalá hodnota se tvoří poznáním, jež prochází vlastním srdcem
v uvědomění, přijetí a v usouvztažnění s pravdou v sobě samém.
Aktivace darů poznání:
Práce s uvědoměným otevírá vlastní vědomí v hlubších souvislostech přijatého při vlastní práci s uvědomělým.
PROPOJENÍ
12.1.15
Prostřednictvím univerzálního myšlenkového vědomí se můžeme propojovat
a vzájemně si předávat své vnitřní - vesmírné dary pro obohacení vědomí.
Vše probíhá v souladu s mírou vibračního toku individuálního vědomí,
tzn. individuální vědomí přijme a uvědomí jen tolik,
kolik mu jeho vibrační úroveň umožní.
20.1. - 23.1.15
NeBeZeMě (sjednocení protikladů)
Nelze pravdivě prožívat klad, dokud si neuvědomíme,
a nepřijmeme v sobě jeho protiklad.
Vědomým přijetím vyvažujeme, sjednocujeme
a vyvíjíme ve vědomí sebeléčivý proces proměny.
"Pozitivní (kladné)" neznamená zavírat oči před "negativním (záporným)",
nepřijetím blokujeme přístup do vědomí. Práce začíná přijetím do vědomí.
Bez vědomí toho, co je negativním (protikladným),
nikdy neuchopíme vlastní celistvost.
Sjednocuji protikladné ve MNĚ,
v rovnováze NEBE - ZEMĚ.
Brána Srdce (otevření srdce)
VOLNÝ průchod prožitkům srdce přináší svobodu
a otevírá bránu vnitřního poznání.
Propouštím SEBE skrze SVOU svatobránu srdce,
neboť Vůle má jak v Nebi, tak i na Zemi.
Amen.
Koruna Moudrosti (uchopení poznání)
Uchopení vnitřního poznání a jeho přenesení do hmoty v podobě moudrosti.
Vnitřní moudro projevené do života vytváří trvalou hodnotu života věčného.
Projevuji se, existuji, tvořím život věčný na Zemi.
VĚDOMÉ LÉČENÍ
23.1.15
Vědomím toho, co uchopeno vlastními silami - LÉČÍM.
Vkládám vědomí sebe do léčení vědomí tebe.
TVOŘENÍ-VYJÁDŘENÍ
10.2.15
Tvořením poznávám své Já,
poznáváním svého Já tvořím.
Poznáváním já ostatních, prohlubuji vnímání sebe.
Vnímáním sebe sama prohlubuji vlastní vnímání ostatních.
AKTIVACE VNITŘNÍ SÍLY
3.3.15
UVĚDOMĚNÍ = uchopení svého vnitřního vědomí-vědění vědomým prožitkem-zkušeností v životě
Dokud své vnitřní vjemy neprožiji skrze vlastní zkušenost,
nemohu je pochopit, uchopit ani předávat léčebně dál...
Skrze vědomí sebe, léčím vědomí tebe.
POMOC X NEMOC
19.3.15
VĚDOMÁ POMOC
Nemohu být oporou druhým, dokud nebudu vědomou oporou sobě.
Jsem vědomě sám sebou v tom, co vyjadřuji druhým.
NEVĚDOMÁ NEMOC TVÁŘÍCÍ SE JAKO POMOC
To, co je (není) dobré pro mě, nemusí být dobré (zlé) pro ostatní.
Nechránit druhého před sebou samým, tím že budu bránit svými radami jeho vlastním rozhodnutím,
nenechám svobodnou volbu jeho já a budu jej dopředu "chránit" podle svých,
byť podle mě v tom nejlepším možném úmyslu myšlených a ověřených pravd.
Všeobecné dobro na jednotnou míru všem neexistuje!